Popis islamského útoku v Olomouci z pohľadu obete

Blesk - zákrok polície po tom, čo islamisti napadli petíciu proti imigračným kvótam

Eva Hrindová popisuje jeden z temných životných zážitkov. Útok, o ktorom sa v článku denníka Blesk píše, sa však nestal v nejakej krajine diktatúry, ale v štáte s demokratickou ústavou. Česko je krajina, kde je povolené slobodne vyjadrovať svoje názory a kde môže skupina občanov slobodne agitovať za nejakú myšlienku a zbierať podpisy na jej podporu. Hoci sa nám podobné myšlienky nemusia páčiť, záruka slobodnej diskusie je zárukou aj slobody ako takej. V momente, keď niekto začne klásť podobným aktivitám prekážky, akonáhle sa niektoré témy stanú fyzicky “nebezpečné” pre nositeľov týchto názorov, končí sloboda. A preto je popis tohto prípadu nadmieru alarmujúci – nielen pre Česko, ale aj pre celú západnú kultúru.

O udalosti sme už písali aj my – napríklad tu a keď sa začali ukazovať klamstvá Olomouckého denníka či rektora Univerzity Palackého aj tu

Blesk - zákrok polície po tom, čo islamisti napadli petíciu proti imigračným kvótam

Blesk – zákrok polície po tom, čo islamisti napadli petíciu proti imigračným kvótam

Nechajme prehovoriť obeť útoku, Evu Hrindovú (kvôli autenticite som ponechal celý text v pôvodnom znení, doplnil som len odstavce a zvýraznenia).

Eva HrindováVčera jsem byla celý den mimo počítač – účastnila jsem se demonstrace proti praktikám norské sociální služby. V průběhu dnes jsem byla konfrontována s absolutně lživým článkem pana šéfredaktora Dostála. Jsem absolutně zklamaná z neobjektivity. Pana šéfredaktora nenapadlo mi zavolat a zeptat se na můj pohled. Dávají prostor jen jedné straně a neštítí se na jejich podporu zkreslovat a manipulovat. Považuji to za velmi velké pochybení a jsem připravená se bránit. Na základě lživého “svědectví” pana šéfredaktora mi začali chodit velmi agresivní anonymní výhrůžky. Jsem zásadním způsobem poškozena, protože na základě tohoto vylhaného svědectví jsem označována za pravicovou extrémistku.

Nyní můj popis události, kopíruju sem komentář z jiného místa:

Terčem toho útoku jsem byla já osobně a jsem velmi překvapena, kolik lidí bylo očitým svědkem. Je mi zle z toho, jakou hrubou neprofesionalitu předvedl pan šéfredaktor. Nikdy bych nevěřila, že NOVINÁŘ je schopen se uchýlit k takové manipulaci a lži.

I paní Plíhalová se někde vyjadřovala, že byla svědkem incidentu. Pravděpodobně procházela okolo už po incidentu. Já děkuji pánubohu za to, že na místě byla policie a OKAMŽITĚ zasáhla. Já se ničeho nebojím, nebála jsem se nikdy říkat své názory otevřeně, jsem přímý člověk a v době, kdy paní Plíhalová plivala na ODS, já byla její členkou a snažila jsem se o její reformu zevnitř. Odměnou mi bylo tvrdé napadání, útoky, ostrakizace. Jak příznačné – já jsem stále v ODS na okraji a paní Plíhalová je prominentní zastupitelkou za ODS.

Takže znovu – ve čtvrtek nás slovně napadla skupina cizinců – asi osmi – a útočili na nás, bránili nám ve výkonu petičního práva – vysmívali se naší aktivitě a protože s námi byl (jeden ze tří) člověk, který uměí dobře anglicky, vedl s nimi debatu a bránil naši aktivitu. Padaly perly typu, že si nás koupí, že stejně budeme všichni jejich otroky a že je úplně zbytečné, abychom nějakou petici organizovali. Šel z nich strach, ale protože mezi nimi byli i umírnění, tak toho nejagresivnějšího, který byl připraven i na neverbální ataky, zadrželi a odtáhli pryč. Tím vše skončilo a my pokračovali dál.

V pátek jsem šla na stanoviště sama s jedním kolegou a oni už tam na nás čekali (asi 15). Já si naivně myslela, že je to nějaký zájezd sportovů nebo tak něco, když se ale začali k nám přibližovat a slovně na nás útočit, začla jsem se bát, s kolegou jsem jim řekli, že neumíme anglicky (což je fakt)a nijak jsme s niámi nekomunikovali. Opatrně jsme začali rozbalovat stánek, ale oni nás začali těsně obklopovat a neustále do nás něco hučeli.

Já se DOOPRAVDY bála!!!!

Ale nějak intuitivně jsme vycítili, že se nesmíme nechat zastrašit a jediná provokace, která se odehrála byla to, že jsme se nenechali zastrašit a přes jejich agresi jsme stánek postavili a začali se chystat ke sbírání podpisů. naše logo je rozzuřilo a jeden z nich se na stánek vrhl a chtěl strhnout polet, čímž stánek pobořil a v tu chvíli se na nás začli vrhat i ti ostatní – jenže prakticky okamžitě zasáhla tajná policie, která byla na místě! V průběhu incidentu na stánek dorazila naše další kolegyně s dítětem(!!!). To podle pana “šéfredaktora” zřejmě byla ta organizovaná skupina nácků, která cíleně vyvolávala paniku. Absurdní!

Po incidentu jsem byla v totálním šoku – i po tom incidentu jsem měla strach. Než policie byla schopná všechny útočníky jaksi shromáždit na jedno místo… Moje reakce byla nevěřící – že je totot možné! Že existují lidé, kteří jsou u nás hosty, využívají našich služeb a chovají se, jakoby jim to tady vše patřilo a jsou připraveni i k fyzické agresi. Viděla jsem asi patnáct totálních fanatiků!

A druhý den jsem konfrontována s takovou nechutnou lží pana Dostála, že nechápu… Kde je objektivita, zdravý rozum, úcta k demokracii? Já absolutně nemám problém s jediným muslimem – mám absolutní problém s ideologií, která fanatizuje lidi, s ideologií, která obhajuje násilí, s ideologií, která OPĚT útočí na židy, s ideologii, která ponižuje ženy. A proti takové ideologii se musí postavit každý demokrat a slušný člověk!

Bohužel – největší souboje o záchranu demokracie je dnes nutné svádět s lidmi, kteří jsou připraveni obhajovat zlo a to i z nečekaných pozic (představitel akademické obce, novinář).

[sociallocker][/sociallocker]

Zdroj:

2 komentáre

  • Ono uplne zdefomovali význam jednotlivých pomenovaní aby aj demokratická krajina mohla mať totailiné a diktatorské prvky. Keď človek nesúhlasí s niečim tak je buď extremista alebo rasista. Človeka neoznačia ako niekoho čo ide proti režimu ale ako človeka čo nezapadá do spoločnosti a je doslova psychopat, pretože v demokracií sa uplne všetko toleruje čo sa týka rozhodnutia politikov a všetko zavrhuje čo sa týka obyvatelov krajiny.

Pridaj komentár