Prečo sa deje v Turecku to, čo sa deje?

Zhrňme si udalosti piatočnej noci a potom sa pozrieme, čo nám z toho vyplýva

  • v nočných hodinách vyšli do ulíc Turecka ozbrojení vojaci.
  • len v niekoľkých mestách a len pár stovák vojakov, kde najvyššia hodnosť bola plukovník
  • „náhodou“ nezastihli prezidenta Erdogana v jeho letovisku
  • „strategicky“ zaútočili na bezvýznamné budovy
  • neprerušili informačné toky, všetko sa komentovalo na sociálnych sieťach
  • Erdogan sa spojil cez mobilný komunikátor s televíziou (vraj prevrat 😀 ) a vyzval svojich priaznivcov vyjsť do ulíc
  • Tisícky ľudí prakticky zmasakrovali množstvo vojakov
  • „prevrat“ bolo potlačený, vojaci pozatýkaní
  • Ešte doobeda bolo odvolaných vyše 2700 sudcov
  • Podľa Erdogana sa chystá zrušenie trestu smrti a krutá pomsta

Aký z toho môže mať človek dojem? Keby pritom neumierali ľudia, namiesto pomenovania vojenská operácia, by sa to malo nazvať operetná fraška. S vojenskou organizáciou a organizovanosťou to nemalo nič spoločné. V princípe je jedno, či organizátori prevratu boli adepti na Darwinovu cenu (ktorú dostáva ten, čo príde svojim idiotským konaním o život a tým prispeje k vyčisteniu genofondu ľudstva), alebo to bolo skutočne naplánované niekym iným aby prevrat neuspel. Dôležité budú dôsledky

Prezident Erdogan sa už dlhodobo usiluje o absolutizáciu a koncentráciu moci do vlastných rúk. Kroky, ktoré po prevrate začal robiť sú postupnými krokmi k dosiahnutie úplnej moci. V prvom rade dokončí vyčistenie armády od zvyškov sekularizmu a nahradí zvyšok ľudí s podivnými predstavami o slobodách, liberalizme a rovnom práve žien inými. Ktorí už budú vedieť, že ženu možno vždy zmlátiť a neveriaciach zabiť. Rovnako aj blesková, s veľkou pravdepodobnosťou dopredu pripravená likvidácia potenciálne nezávislého súdneho stavu vyčistí v jeho prospech ďalší pilier váh a rovnováh moci, ktoré v sú v demokracii potrebné na vzájomné balansovanie. V Turecku teda vznikne systém formálnej demokracie, dokonca aj slobodne volenej, keďže jeho hlavného predstaviteľa skutočne volí väčšina národa. Zároveň to však bude náboženská fundamentalistická diktatúra, s jedinou akceptovanou vierou, kde sa trestným činom stane nielen kritika Erdogana, ale aj islamu. Kritici budú zatváraní a masakrovaní nábožensky sfanatizovanými davmi. Erdogan sa stane doslova Sultánom, neomylným dedičným vodcom.

Jeho interpretácia prevratu ako snaha USA a Američanmi podporovaných síl o jeho zvrhnutie dáva tušiť, akým smerom sa nakoniec v zahraničnej politike poberie. Krajina, ktorá je americkým spojencom by nemala vypínať prúd na leteckej základni Incirlik, kde je niekoľko desiatok atómových bômb a držať 1500 amerických štátnych príslušníkov ako rukojemníkov – len zato, aby dostala z Ameriky pred „spravodlivý turecký súd“ náboženského vodcu Gullena…

Dlhodobo je krajina s náboženskou diktatúrou neakceptovateľná ako aliančný spojenec. Preto sa NATO skôr alebo neskôr bude musieť k problému Turecka vyjadriť – ak to však Erdogan neurobí skôr.  Tento spôsob vlády totiž porušuje základné normy a pravidlá, ktoré sú ukotvené v zakladajúcej zmluve NATO, t.j. Washingtonskej zmluve

ČLÁNOK 1 – Zmluvné strany sa zaväzujú, ako je uvedené v Charte OSN, riešiť akékoľvek medzinárodné spory, v ktorých môžu byť zapojené, mierovými prostriedkami tak, aby nebol ohrozený medzinárodný mier, bezpečnosť a spravodlivosť a zdržať sa v medzinárodných vzťahoch hrozby silou alebo použitia sily akýmkoľvek spôsobom nezlučiteľným s cieľmi OSN.

ČLÁNOK 2 – Zmluvné strany budú prispievať k ďalšiemu rozvoju mierových a priateľských medzinárodných vzťahov posilňovaním svojich slobodných inštitúcií, usilovaním sa o lepšie porozumenie zásadám, na ktorých sú tieto inštitúcie založené a vytváraním podmienok pre stabilitu a blahobyt. Budú sa usilovať o vylúčenie konfliktu zo svojej medzinárodnej hospodárskej politiky a budú podporovať hospodársku spoluprácu medzi všetkými zmluvnými stranami jednotlivo alebo spoločne.

Ak bolo doteraz možno považovať Turecko s hodne prižmúrenými očami za demokratickú krajinu, po predpokladaných prichádzajúcich zmenách to bude nemožné.

Posledné roky je vidno stále silnejšia orientácia Turecka na východ a juh namiesto na západ. Jednak po stránke spojenectva, keď v Turecku získava stále silnejšie pozície Čína, ale sen sultána Erdogana o neo-osmanskej ríši by vyžadoval dostať sa do konfliktu s Ruskom. Rusi od jesene minulého roka urobili drastický škrt cez tureckú túžbu navrátiť sa do minulosti a krajine bolo jasne ukázané jej miesto. Pri sile Ruska je prakticky nemožné uvažovať o získavaní vplyvu, alebo dokonca územných ziskov tak smerom na východ, ale aj na juh. Jedinou možnosťou je upevniť si moc vo vlastnej krajine a získať zo situácie maximum.

Často spomínanou možnosťou je zapojenie Turecka do SCO (Shanghai Cooperation Organization), t.j. vojensko-politickej organizácie pod vedením Ruska a Číny. Samozrejme, toto by bolo nezlučiteľné s členstvom v NATO  a tým by sa len formálne dokončil turecký geopolitický obrat.

Pri pohľade na mapu však vidíme zaujímavú skutočnosť. Geopolitika je politika s prihliadnutím ku fyzikálnym faktorom. Prechod Turecka z NATO na druhú stranu by spôsobil, že z obojka, ktorý tak prácne a dlhodobo organizuje USA okolo hrdla Ruska, by sa stal obojok okolo Európy. To by malo závažné dôsledky pre celú existenciu NATO v Európe a degradovalo by to opodstatnenosť prítomnosti USA a US Army v Európe. Čiže došlo by k rozpadu celej Severoatlantickej Aliancie.

K Rusku a Číne priateľské Turecko, alebo zapojené do Euroázijského zväzu, by získalo bezproblémový prístup na najväčšie rozvíjajúce sa trhy v Ázii, prípadne významnú účasť v čínskom projekte OBOR (One Belt One Road, resp. New Silk Road), pričom kataklizmy geopolitických zmien majú potenciál zmenšovať význam trhov Západu. Hoci sú zatiaľ ešte stále bohaté, sú presýtené a spoločnosť za sebou ťahá extrémne vysokú dávku dlhových bremien rôznych druhov, kde schopnosť splácania vo veľkej miere dnes závisí už len od dôvery investorov. Rozpad medzinárodného systému by nabúral práve tento základ, na ktorom stojí existencia dnešnej západnej spoločnosti. Turecko by pritom nestratilo ani európske trhy kvôli tomu, že jeho lobby v Európe je dnes príliš silná a domáce vlády sú príliš slabé.

Otázkou je, čo spraví Amerika zoči-voči nadchádzajúcim procesom. Schematický pohľad americkej neocon diplomacie kopí jednu chybou za druhou. Ak prevrat nebol zorganizovaný priamo Erdoganom, viem si celkom dobre predstaviť, že pri panike, ako sa za posledné týždne dokázalo Turecko doslova za niekoľko hodín zmieriť s Izraelom a Ruskom (s Iránom komunikuje už dlhšie), ako je ochotné akceptovať existenciu sýrskej vlády, by americké tajné služby v posledných mesiacoch Obamovej vlády spackali aj vojenský prevrat. Americké elity dnes už nemajú moc, aby zvrátili túto situáciu, snaha o násilné riešenie ju len zhorší. V prebiehajúcich prezidentských voľbách nie je jedno, kto vyhrá. H.Clinton by volila silové riešenie, ktoré by svet priviedlo na okraj katastrofy a nevyhral by nik, Víťazstvo Trumpa a stiahnutie sa Ameriky z role svetového policajta a globálneho hegemóna by nielen Ameriku zachránilo, ale po čase, niekoľkých rokov konsolidácie a ozdravení, by vyšla z krízy podstatne silnejšia, než je dnes.

Myslím, že podobné úvahy sú súčasťou stratégií všetkých politikov – tak v Turecku, ako aj na Západe, alebo na Východe. Pre súčasný Západ, ktorý deklaruje, že je postavený na ideológii, euroatlantických „univerzálnych“ hodnotách a nie na suchom pragmatizme a nevmiešavaní sa do vnútorných vecí, dnes neexistuje žiadna dobrá alternatíva. Buď rýchla likvidácia NATO aj Európskej Únie, keď sa Turecko rozhodne pre zmenu, alebo bude ku zmene donútené „obhajcami ľudských práv a humanizmu“. Alebo sa tzv. elity zmieria s prítomnosťou nábožensky fanatickej totalitnej krajiny v spoločných štruktúrach, čo však povedie k úplnej erózii vzťahov a k rozpadu euroatlantických štruktúr skôr alebo neskôr. Treťou alternatívou, ktorá má tiež racionálne opodstatnenie, je potlačenie akéhokoľvek odporu a kritiky silou a vytvorenie korporátnej totality, ktorú z histórie poznáme veľmi dobre. Voláme ju fašizmus…

P.S. Ktorý blbec navrhol Turecko za člena Európskej Únie?

37 komentárov

  • Měsíc po pokusu o vojenský převrat v Turecku je zřejmé, že ho vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana využila jako záminku k čistkám a dalšímu kroku k autoritativnímu režimu. Teorie, že za pučem stojí Erdogan, však neobstojí. Spíše to vypadá, že mezi nespokojenými vojáky byli hlavně gülenisté, říká v rozhovoru pro iDNES.cz analytik Tomáš Kaválek.

    Teorie, že za pučem stojí sám prezident Recep Tayyip Erdogan vypadala před měsícem jako konspirace. Jak tato teorie působí dnes?
    Myslím si, že teď už neobstojí. Pokud by to měl být puč naoko, můžeme si klást otázku, proč do toho bylo zapojeno tak obrovské množství vojáků, tak obrovské množství techniky, proč zemřelo tolik lidí. Proč se ukázalo, že Erdogan unikl zadržení jen o nějakých patnáct minut. Je tam spousta indicií, které ukazují, že to rozhodně nebylo vykonstruované vládou. Na začátku se říkalo, že puč byl špatně připraven a že byl amatérský. To si nemyslím. Byla tam nějaká souhra náhod, něco se nepovedlo, ale do značné míry měla vláda a Erdogan i štěstí. Kdyby pučisté zadrželi Erdogana, možná by puč dopadl jinak.

    Turecká společnost je opravdu hluboce rozdělená. Je to skoro půl na půl. Jsou tu samozřejmě sympatizanti AKP, strana koneckonců v listopadu získala téměř padesát procent ve volbách. Je ale třeba podotknout, že ani mezi nimi ne všichni chtějí, aby se z Turecka stal prezidentský systém, což je Erdoganův ultimátní cíl, který se po puči zase dostal do popředí. I v rámci strany AKP je křídlo, které je k tomu spíše zdrženlivější. Toto křídlo reprezentoval bývalý premiér Ahmet Davutoglu.

    Druhá půlka společnosti je do značné míry mix nacionálních sekularistů, kurdských nacionalistů a obecně turecké levice, které se pochopitelně nelíbí kroky AKP. Ať už je to proto, že se režim stává stále více autoritativní, nebo ideologicky, protože je to proislamistická strana.

    Turecká opozice se od puče velmi brzy distancovala a podpořila demokraticky zvolenou vládu. Před pár dny však došlo k razii v sídle Lidové demokratické strany (HDP). Jaké vyhlídky nyní opozice má?
    Opoziční strany se od toho celkem logicky musely distancovat. Vyjádřily se k němu až den po pokusu o převrat, v momentu, kdy už bylo jasné, že se to pučistům nepovedlo. I prokurdská strana HDP se postavila proti puči a vyjádřila podporu vlády, byť je vůči ní vláda AKP poslední rok spíše nepřátelská.

    Četl bych to tak, že si vláda chce zajistit kontrolu nad opozicí a tím, co se bude dít v parlamentu. Ale že by se vyloženě aktivně snažila rozložit nebo pozavírat opozici v parlamentu, si úplně nemyslím. Ono by to totiž vůbec nekorespondovalo s narativem, který už dlouhodobě udržuje vláda a prezident Erdogan: „Turecko je demokratická země. Podívejte se, v Turecku jsou svobodné volby a máme tady opoziční strany.“

    Jaká je bezpečnostní situace v zemi i vzhledem k vlně propouštění v policii a armádě?
    Netřeba si dělat iluze o tom, že to nebude mít vliv na výkonnost bezpečnostních složek. Když propustíte třetinu generálů a admirálů, tak to určitě ovlivní bojeschopnost armády. Turecká armáda je hodně postavená na senioritě, staví na zkušenosti, nemůžete jen tak někoho narychlo povýšit. Spousta generálů, kteří byli propuštěni, byli právě ti lidé, kteří měli na starosti kontakt s NATO.

    Já bych byl celkem skeptický k tomu, že sám Gülen byl v kontaktu s některými tureckými důstojníky. Ale gülenistické hnutí fungovalo jako takové konceptuální vozidlo, kde se lidé znali a jádro tvořili lidé, kteří do jisté míry sympatizovali s Gülenem. Řada z nich ale spíš než islamistickou stránku Gülenova hnutí akcentovala tu nacionalistickou. Takže je to trochu komplikované.

    Můj osobní tip je, že ho Spojené státy nevydají, postupně se to zahraje do autu a už to nebude takovým tématem. Gülen i jeho hnutí jsou pro Erdogana velká hrozba, jsou to bývalí spojenci. Síla hnutí a jejich pozice v soudní moci, policii, armádě, napříč státní byrokracií, to není nic zanedbatelného. Takže teď je pro AKP prioritou využít situaci a zbavit se gülenistů, ať už domnělých nebo skutečných, protože to je potenciální pátá kolona pro Erdogana v Turecku. Mezi vojáky byla řada gülenistů a zásahy proti nim ze strany vlády se množily. Konspiračních teorií je spousta, ale podle dostupných informací to skutečně vypadá, že hlavním okruhem v rámci puče byli lidé, kteří sympatizovali s Gülenovým hnutím.

    Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/tomas-kavalek-rozhovor-turecko-po-puci-d97-/zahranicni.aspx?c=A160816_174337_zahranicni_kha

  • Vítězství Recepa Tayyipa Erdoğana v Turecku hrozí dalším nebezpečím než je jen pouhý nárůst vlivu islámu v Turecku.
    Hrozí další nebezpečí, a to genocida Kurdů. Proč?

    „Nejhorší diktátoři světa se vždy dostali k moci demokratickým způsobem, vždy dokázali získat většinovou podporu svého obyvatelstva a vždy našli nepřítele v zahraničí. Pokaždé zamávali národní nebo jinou vlajku a v zájmu vyššího dobra a vyšších cílů kolem ní sjednotili své stoupence. Díky tomu vždy dokázali odlišné názory potírat jako nevlastenecké, kolaborantské a odporující jednotnému cíli celého národa. Ten model je vždy stejný, proto se obávám posílení Erdoganovy moci.
    Nejvíce se obávám, že Erdogan bude hledat cíl, jak ještě více semknout národ. Zahájí válku proti Řecku? Zahájí válku na Kypru prostřednictvím Severokyperské republiky? Jako nejpravděpodobnější variantu vidím, že armádu pošle bojovat pod velením loajálních velitelů proti Kurdům, kterým teď hrozí opravdová genocida. Ani předtím se chování tureckých jednotek vůči Kurdům moc nelišilo od genocidy, ale teď už dojde k otevřené válce a likvidaci civilistů kurdského původu. Na to bude navazovat dalši vlna uprchlíků do Evropy, kteří zavalí Německo a definitivně pohřbí epochu německé prosperity. Jenže tentokráte půjde o lidi skutečně ohrožené genocidou a splňující všechny podmínky na získání statutu politického uprchlíka.
    Proto bychom se měli více dozvědět o Kurdech, budou s námi žít.„

    Nedělám si moc iluzí o přístupu EU ke Kurdům. Klidně je obětuje za nějaký ústupek od Erdoğana. Už přes 50 let EU přehlíží tažení turecké armády proti Kurdům bojujícím za samostatnost. Zatímco v Kosovu se touha po samostatnosti hodila, v Kurdistánu překvapivě ne, i když Kurdové byli logickým protivníkem Saddáma Husajna i ISIL. Prostě velmoci obětují menší i větší národ, kdykoliv se jim to hodí, nebo naopak pidinárod vyzdvihnou a založí mu vlastní stát i kdyby s drogami a lidskými orgány obchodoval a měl vlastní stát hned vedle. Běda, kdyby se pokusil proti zájmům velmocí založit svou samostatnost nebo se dokonce přiklonil k Rusku, jako se stalo Krymu. Když dva dělají totéž, není to totéž i když jediný rozdíl je jen zájem velmocí. Vůbec nejde o lidská práva, demokracii nebo boj proti teroristům. Vždy šlo jen o peníze a zájmy, jen lidské životy jsou zcela lhostejné.

    Stejně jako v migrační krizi. Uprchlíci jsou na moři zachraňováni jen z důvodu, že se nevolené elitě EU hodí k rozložení společnosti a likvidaci evropského sociálního systému a výdobytků pracovního práva a pracovních podmínek. Kdyby se jim k takovému účelu nehodili, klidně by je nechali na moři umřít a jejich osud by nikoho nezajímal. Stejně jako se dělo 2012 , když migrační trasa směřovala z Maroka na Kanárské ostrovy nebo přímo do Španělska, viz http://www.lekari-bez-hranic.cz/cz/clanek/lekari-bez-hranic-odsuzuji-narust-nasili-vuci-subsaharskym-migrantum-v-maroku.

    V každém případě se ukáže, jak moc EU záleží na osudu Kurdů a skutečných uprchlíků před válkou. Kurdové jsou logickým cílem další turecké agrese a dalšího utužování režimu Erdoğana. Armény už totiž vyvraždili na konci 1. světové války, s Řeky válčili do 1924 a dodnes jsou vztahy mimořádně napjaté. Gruzie je oficiální spojenec USA, do Sýrie se Turci odvážit nemohou, tak zbývají opravdu jen Kurdové jako logický cíl turecké armády, jakmile skončí čistky v armádě a opozici po nezdařeném puči. Bude totiž nutné armádu i národ stmelit v boji proti vnějšímu nepříteli. Tím se stanou Kurdové.

    Na druhou stranu dost jasně víme, že turecká armáda jako druhá nejsilnější armáda NATO už nejméně 30 let není schopna Kurdy porazit vojensky.

    https://vlkovobloguje.wordpress.com/2016/08/03/pripravme-se-na-prichod-kurdu/

    • postrehy o Erdoganovi
      https://vlkovobloguje.wordpress.com/2016/08/08/erdoganuv-mandat-versus-naivky-demagogogve-a-lhari/

      napriklad :
      když vidím, kolik lidí vyšlo na prezidentovu podporu do ulic a to, že se Erdogana nepodařilo pučistům zatknout, že převrat nevyjde.

      Vážení, tohle byl klíčový moment pro osud puče a je to jádro toho, oč opírá turecký prezident svůj současný postup v zemi. Všechno to zatýkání a propouštění a čistky!

      On totiž k tomu má mandát! Nezpochybnitelný mandát. Nevím kolik bylo těch, co co vyšli po celém Turecku v té noci tanků, bombardování a výstřelů do ulic, ale byly jich nejspíš miliony. To oni rozhodli o tom, že armáda, poprvé v turecké historii, nepřevzala moc v zemi, když si to usmyslela. Oni zastavili tanky. Pro Erdogana. Nemusí se nám/vám to líbit, ale je to pravda. Nikdo je k tomu nenutil. Přišli spontánně. Na jeho výzvu a také – na výzvu z mešit.

      Ten mandát není dán z toho, že by byl získán tím, že oproti svým konkurentům získal o něco víc zakřížkovaných papírů, vhozených do krabic s výřezem, ale tím, že prostě vysoce nadkritická masa obyvatelstva byla ochotna kvůli němu do sebe nechat střílet!
      Nevím o jasnějším a přesvědčivějším mandátu.

      Kdo z nás je připraven se nechat zmasakrovat kvůli nějakému současnému českému politikovi?

      On vede Turecko, jak si myslí že to je nejlepší. A má k tomu mandát. Takový, jaký žádný západní politik nemá a mít nebude. Mandát dobrovolně obětovaných životů. Je na čase, aby si to a hodně rychle uvědomili naivkové, jdoucí po Erdoganovi povrchně. Ještě rychleji by si to měli uvědomit a vyvodit z toho praktické důsledky.

      K té demokracii tolik, že jsme se ji násilně pokusili v posledních desetiletích vyvážet všude, kam jsme dosáhli. Jaký byl výsledek? Nějak nevidím, že by ve třetím světě po ní někdo dychtil. Nemusíme chodit ani na Blízký východ. Stačí se podívat, jaká demokracie se uchytila, pod naší patronací na Ukrajině! A podle podpory, jaké se Erdogan u Turků aktuálně těší, nezdá se, že by většina z nich cítila nějaký demokratický deficit. Asi jim neschází věčné tahanice o míru práv sexuálních menšin, juvenilní justice, politická korektnost, silové proválcovávání genderu, inkluze a tak podobně. Většina Turků má totiž naprosto obyčejné praktické starosti – jak uživit tenhle den svou rodinu! Takže řeší přízemní problémy, které se evropským, tzv. demokratickým, elitám zdají příliš všední, nudné a nehodné jejich genia.

      Vzrůst radikálního islámu v Evropě. Vlastně všude, kam dosáhnou peníze z Arabského poloostrova.
      A nyní si zkuste představit, že jste vedoucím politikem v zemi jako je Turecko. Kde kdykoli může začít fungovat radikalizace na náboženském principu. Němci mají pěkné úsloví – útěk vpřed. Pro situace, kdy prostě někdo řeší potíže tím, že je začne řešit, jakmile je vytuší, aniž by ještě musel.
      Nemohu dokázat jestli Erdogan svou postupnou islamizací také utíká vpřed. Ale je to pro mne docela reálná možnost. Prostě nedat radikálům šanci. Nestat se jejich terčem. protože nepochybně sílí i v jeho zemi.Vůbec bych se nedivil, kdyby si byl kdysi dávno řekl, že radši udělá z islámského kléru své spojence než soupeře. Že je nechá se podílet na svém úspěchu než , aby se snažili přivodit jeho neúspěch. A byly to právě mešity a jejich správci, kdo mají valnou zásluhu na tom, že se lidé v masových počtech dostali v převratové noci do ulic.
      Ještě někdo bude Erduanovi vyčítat jeho islamistické tendence?

  • Media k obvinění neuvedla žádné důkazy, ale věc svědčí o rostoucím napětí mezi Tureckem a USA.

    Toto napětí, jak se zdá, vyvrcholilo v noci ze soboty na neděli. Jak informují především ruská media (která z toho mají neskrývanou radost), ale i media ze svobodných zemí.

    Americkou vojenskou základnu Incirlik obklíčilo asi sedm tisíc příslušníků turecké armády a policie, a těžkou vojenskou technikou zablokovala přístupové cesty k základně.

    Aktualizace z nedělní noci:
    Podle agentury Bloomberg je situace kolem základny již klidná a ozbrojené složky základnu neblokují. Kolují spekulace o vojenském cvičení, dalším pokusu o převrat i o možném demonstrativním protiamerickém vystoupení. K ozbrojeným složkám kolem základny se totiž podle videí na Facebooku přidala i řada civilistů s tureckými vlajkami hulákajících protiamerická hesla a nezbytné Alláhu akbar.

    http://www.reflex.cz/clanek/komentare/73081/jaderne-ohrozeni-americka-zakladna-incirlik-je-obklicena-tureckou-armadou.html

  • Pingback: Erdogan a Putin – spojenectvo proti spoločnému nepriateľovi – MEDZIČAS

  • Podľa všetkého a veľa indícií k tomu smeruje je to, že to bol ozajstný puč smerujúci k zvrhnutiu Erdogana. Útok na Erdoganovu rezidenciu a sledovanie jeho lietadla stíhačkami naznačujú, že puč bol pripravený dobre a mal veľkú šancu na úspech. Pokiaľ by zabili Erdogana, tak nepotrebovali urobiť, žiadne rozsiahle opatrenia a na udržanie situácie stačili aj tie, ktoré si pripravili. Hlava je odseknutá a telo paralyzované. Lenže ako to už býva chybička sa vblúdila a plán B pripravený nebol.

    V momente keď sa Erdogan ozval, tak sa celý puč zrútil ako domček z karát. Navonok sa to javí ako čistá amatérčina, ale nové informácie to ukazujú v celkom inom svetle.

    Erdogan z puču obvinil USA. Hoci v novinách je to prezentované ako nepriame obvinenie, avšak jeho slová boli jasné. Všetko to potvrdil tým, že obkľúčil a na určitý čas fakticky zajal základňu NATO – Incirlik. Vypol prúd a potom uväznil jej veliteľa a jeho dôstojníkov a celú základňu prehľadávajú.

    Podľa všetkého bol Edogan varovaný treťou stranou – podľa všetkého Ruskom a Rusi pomaly ale isto začínajú preberať opraty v danom regióne. USA totálne znemožnili a názorne ukázali Erdoganovi čo ho čakalo od svojho akože spojenca. Bude zaujímavé sledovať nasledujúci vývoj udalostí.

    • Konečne normálny príspevok…jednoducho, zrozumitelne,logicky vyjadrená skutočnost…

      • Ondrej-Dostal-Duro. Obidvaja hudiete rovnako. Sorosovi sa to lubi. Najma, ak utocite na Rusko. Podla vasho premudreho podlubia Rusko len preto, aby napakostit Amikom oznamilo pripravovany puc Erdoganovi bez ohladu na to, ze extemnou islamizaciou Turecka podkopava sebe samo. Aka je v tom logika? A najma zrozumielnost podla Duraka-Dura. Len tak dalej a dosledky zlyzete aj vy na Slovensku..

  • Treba sa na udalosti v Turecku pozerat z este vacsej vysky. So smutkom v srdci musim povedat, ze je to dosledok krizy krestanskej civilizacie (volanej tiez nespravne europskej alebo Abendlanderwerten podla lichotiacych bruselskym liberalom nemeckých katolikov). Tuto krizu chce vyuzit tiez svoju krizu prezivajuci islam na cele s globalnym prediktorom v Mekke.Rijade. Ten ma priserny strach z vycerpania ropy pod jeho nohami, a preto investuje do sirenia islamu, v ktorom zabit ludi je akoby ste rozgniavili muchu. Allah ich vsetkych prijme, aj vrahov, aj obete. Neprekvapivo globalny investor George Soros toho prediktora vehementne podporuje, lebo vidi v tom dalsiu prilezitost, podobne ako to bolo s britskou librou. Chytry tchor-sultan Erdogan je v podstate iba v sluzbach toho sultana-prediktora z Mekky-Rijadu, o com nechcu hovorit polit-oluchovia vsetkych proveniencii. Nechcem sa bavit na vizionara, ale rad by som vedel, cim sa to vsetko skonci.

  • Najlepsie to zahákoval minister zahranicia Lajcák. Turecko je bezpecná a demokratická krajina kde obcanom SR niake nebezpecenstvo nehrozi. Odporucal dovolenkarom aby stravili krasne chvile pobytom v tejto uzasnej krajine .
    Uz len dodat nasu hlavu státu ktora aj napriek nepriazni prijala diktatora Erdogana so vsetkymi poctami.
    Najlepsie to znovu vystihol Rudolf Vasky. Revolucia sa nerobi potajme a potichu. Revolucia sa robi s davmi. S mnohymi prebudenymi ktorych nikto nezastavy. Revolucia sa nabaluje ako lavína a netecie ako láva. Toto nebola revolucia ale len provokácia. Turecko je dnes fasisticka diktatura s koncentrakmi, popravami na uliciach. Policajny staz s absolutnou kontrolou moci a genocidou uz nielen na mensinach ale aj vlastnom obyvatelstve v spojeni s medzinarodnou oligarchia napojenej na korpotokraciu a obchode so zbranmi a nerastnym bohatstvom.

  • Nuz pri aktivnom sledovani tohto ‘puču’ je zrejme ze to nemalo vyjst ( variant je viac ako dost: pocnuc Erdyho samopučom, pucom riadeneho z USA ( Erdymu v podstate prilozili zbran k hlave aby zmenil smer ) atd atd.

    Podstatne je ze koniec este nie je a to z viacerych dovodov:
    Dochadza k etnickym stretom
    Vzburenci este drzia niektore pozicie
    a hlavne ze z povrchu zemskeho zmizlo vyse 40 bojovych helikopter a 5-6 F16 ktore boli umiestnene v Incirliku ( kde ma US takticke nuk.zbrane ) a su schopne hlavice niest…

    Nechcem velmi konspirovat ale ak by odtial nieco zmizlo…a bolo by to nedopatrenim odovzdane do ruk:

    FSA – kde aktivne trenuju US poradcovia ( zrejme schopni pouzit dane zbrane ) a mozu ich pouzit v Syrii

    IS – na dobierku niekam do EU ( Neviem ci bez pomoci by boli schopni ale nikdy nehovor nikdy )

    Pripadne su teraz tie stratene stroje vyuzitelne na false flag utoky…

    Pevne verim ze sa mylim, ale pride mi to skor ako cover-up pre nieco uplne ine…

  • Mne z udalostí v Turecku vychádza trochu šibnutý konšpiračný obraz:
    pred niekoľkými týždňami Turecko a Izrael zničohonič oznámili, že na seba nebudú útočiť a že budú spolupracovať. Bez akýchkoľvek predchádzajúcich udalostí. Následne Erdogan sa na kolenách doplazí k Putinovi. Putin záhadne ihneď Erdoganovi odpustí a do dvoch týždňov sa zorganizuje prvý let ruských turistov do Turecka. A vtedy udalosti naberú na obrátkach: armáda vyhlási puč, ľudia, ktorí sú inokedy v takýchto situáciách šokovaní a bezradní, organizovane vyjdú do ulíc a puč potlačia. Všetko prebehne rýchlo a jednoducho. Nemôže to byť tak, že Mosad oznámi Erdoganovi, že sa proti nemu chystá puč? Erdogan si to overí, zájde za Putinom a dostane pomoc.
    Mama Merkel aj Erdogan sú ako pajáci na motúzoch, oboch riadia Američania, Merkelová sa snaží pustiť do Európy moslimov, ale tlak verejnosti je príliš veľký, tak musí čiastočne ustúpiť a vyjedná s Erdoganom akú-takú dohodu. (Druhá vec je, nakoľko ju obe strany dodržia.) Erdogan sa snaží zo svojej strany aspoň do istej miery zastaviť prúd moslimov do Európy v rámci dohody, ale Erdogana sa možno podarí odstaviť. Na jeho miesto by sa postavila bábka, ktorá by bola Američanom absolútne poslušná: dve muchy jednou ranou – ďalšia podpora pre DAEŠ, pokračovanie moslimskej invázie do Európy. Bonus – facka Rusku. Američania potrebujú oslabenú Európu. Na Merkelovú taký veľký dosah ešte stále nemajú, kvôli demokracii v Nemecku. Ale podarí sa im podchytiť nespokojencov v tureckej armáde a podporia puč. Putin ale pošle svojich ľudí do Turecka medzi turistami. Erdogan s pučistami vyjednáva a informuje ich o podpore Ruska, jeho ľudia s ruskou pomocou organizujú zmarenie prevratu.
    Výsledky: Erdogan posilní svoju pozíciu a navyše má v rukách všetky zbrane pre svoje plány o absolutizme. Izrael je rád, lebo Američania dostali na frak, potom, čo sa snažili zmariť zvolenie Netanjahuovej strany do parlamentu. Ak Putin naozaj pomohol Erdoganovi, ten mu bude do smrti ďakovať a tak Amíci stratili strategického spojenca pri Čiernom mori a na blízkom východe. Postavenie DAEŠ je silne oslabené, Amíci a Saudi strácajú nadvládu nad teritóriom. A Putin sa smeje do hrsti :). CHA. Takto mi udalosti posledných týždňov dávajú zmysel.

    • Zamyslal som sa nad urovnou sucasnej spoluprace medzi tureckom a ruskom. Odvahu napisat to takto priamo som nepozbieral. Tu treba naozaj zdoraznit, ze ide len o domnienky. Ale kto vie, vela domnienok sa castokrat po nejakom case javi celkom ako realne vysvetlenie. Uvidime co vsetko este presiakne.

    • PS: Tu erdoganovu vdacnost by som vynechal, nemyslim ze je niecoho takecho schopny.

  • Juraj, len k tomu zaveru. Fasizmus nie je korporatna totalita. Fasizmus presadzuje silny a centralne riadeny stat, ktory sice podporuje aj sukromne vlastnictvo a podnikanie, ale len pokial sluzia jeho zaujmom. Naproti tomu korporatna totalita len vyuziva stat a „babkovu“ vladu na zotrocovanie obyvatelstva. Postavenie a vplyv korporacii vo fasizme su vyrazne slabsie nez v „korporatnej demokracii“.

  • Ak sa vezme „komu to prospeje“, tak vychádza, že celý prevrat bol scenár napísaný Sultánom a jeho gardou.
    Toľko základných chýb už v zárodku posielalo „prevrat“ do péčka. Ako to celé sa vyfarbilo a dopadlo, svedčí skôr o tom, že napĺňal sa iný scenár, nie ten odstaviť Sultána od moci.
    Ak by to organizovala armáda, dovolím si tipovať, prvým krokom by bola izolácia prezidenta a premiéra, súbežne obsadenie mediálneho priestoru, no a stanoviť začiatok na podvečernú hodinu, či skorý večer je už len čerešňa na Sultánovej torte.
    Po „úspešnom“ potlačení prevratu nastúpi dôkladná čistka od Sultánových oponentov. Súdy, armádny dôstojníci budú očistení od Sultánových oponentov. Novinárom sa pritiahne náhubok, trocha okrešú sa nejaké občianske slobody a popravratovo.

    Ťažko sa zverejní skutočnosť ako to bolo, ale ak by sa ukázala ako pravda, že celý puč bol len krok v boji Sultána k absolutizmu, tých pár sto mŕtvych (s ktorými museli chladne kalkulovať už pri uvažovaní) by mu malo sa „zosobniť“. A potom reakcia premiéra na námestí „Vypočuli sme vás, urobili sme už príslušné kroky“ by mala ako na prvých dopadnúť práve na skutočných „scenáristov“

    • hlavním cielom prevratu je likvidacia hlavy státu. prevrat nepotrebuje tisicovi dav na ulici, ale jedneho člověka ktory sa dostane do blizkosti hlavy státu a proste mu podreze hrdlo, a bude bránit jeho osetreniu aspoň minutu, pripadne prida viac smrtiacich ran.
      A budu vypisane nove volby a lud si moze vybrat nového kandidáta, s tym ze utocnik sa bude prezentovat jako člen tajného spolocenstva co zlikviduje každého fundamentalistu na poste hlavy státu. A každa dalsia hlava státu si to zapameta a bude robit sekularnu politiku.
      Jeden clovek, ktory bude oficialne vrahom, ale pre většinu ludi hrdinom.

      • Likvidácia hlavy, bez následného obsadenia „veliteľských“ postov, môže znamenať len toľko, že jednu hlavu nahradí iná. A potom „prevrat likvidovaním jednotlivca“ aj po viacnásobnom opakovaní bude len o likvidácii jednotlivca – hlavy, ale systém ako hydra, má dostatok hláv, aby pokračoval v nezmenenej podobe.

        • to plati u „demokracii“ ale nie u diktatury, ktoru zavadza Erdogan.
          Diktatura sa po odstraneni hlavy zhruti do obcianskej vojny. Teda zabitim Erdogana, by Kurdi mohli získat vlastny stat(keby ich uznali niektore mocnosti).

          • Je možné, že po páde E. by sa Turecko prešlo do občianskej vojny, ale počas „puču“ dosť aktívny bol aj premiér. A v tomto prípade by, podľa mňa, s vysokou pravdepodobnosťou využil smrť E., na prevzatie moci.
            V Turecko je ten „problém“, že ešte nie je totalitárne, teda demokratické prvky ako tak fungujú, preto si myslím, že len pád prezidenta by to nevyriešil. A ako sa ukazuje, puč využíva E. práve na presadenie absolutizmu.
            Kurdi sú iný problém, aj keď zapadajú do celkovej mozaiky. Ak sa nemýlim, bol to práve E., čo zrušil pár rokov trvajúce prímerie v Turecku. A vznik Kurdistanu (časť Iraku, Sýrie, Turecka?) to bude iná „mela“.

  • z Erdogana sa stava diktator typu Saddam alebo Kaddafi. Svojim spravanim vlastne len ulahcuje rozhodovanie EU o neprijati Turecka do EU. Po par rokoch alebo desatrociach bude Turecko pokracovat v slapajach lybie a syrie a zmeni sa na vojnovu zonu, ktora bude skodit Europe aj Rusku.
    Turecko sa vzdaluje zapadnym hodnotam, ale nepostupuje na vychod, zotrvava v kotli fundamentalizmu a zacinaju na povrch stupat prve bublikny signalizujuce vrenie.

    • Nemáte pravdu. Okrem Európskej Únie každý vo svete komunikuje s každým. Spomeňte si na slávne heslo Teng Siao Pchinga: Je jedno, či je mačka čierna alebo biela, hlavne že chytá myši. Turecko nebude mať problém sa integrovať do východných ekonomických systémov, keďže Rusov ani nenapadne kritizovať vnútorné pomery krajiny, ak bude Turecko dodržiavať zmluvy. To len u nás bombardujeme krajiny v mene humanizmu…

      • Uvazujem v podobnych suvislostiach. Este by stalo za zmienku, ze druhemu po erdoganovi dany vyvoj vyhovuje rusku. Zastabilizovane turecko, v tom mysle, ze zasahy z vonku budu tazsie vykonatelne, a orientovane smerom na vychodne strukrury je obrat o 180 stupnov. Povedal by som, ze Putinovi ide karta. Noralizacia vzajomnych vztahov a nasledny obrat turecka vo mne vyvolavaju nutkanie fantazirovat na temu, na akej urovni bude ich nasledujuca a mozno aj terajsia spolupraca. To uz by boli ale skutocne len moje domnienky nepodlozene nicim, okrem Putinovej schopnosti taktizovat.

      • Ako len idiot by veril Erdoganovi po tom vsetkom co za posledních niekolko rokov urobil.
        Komunikovat ano, obchodovat ano, to je samozrejme, ale hriat si zmiju na hrudi pochybujem.

        Chapem Erdoganovu propagandu, ktora z neho robi spasitela pre moslimskych turkov. ale jeho krajina je prakticky v obcianskej vojne, ktoru moze ukoncit len silou alebo stratou uzemia. Na udrzanie krajiny potřebuje Turecko diktatora, ale len idiot by takému cloveku veril, ze ho za nejaky ten mocensky zisk nepodrazi.

        • Ano, samozrejme, Putin nie je idiot. Len hovorim, ze mu tento obrat vyhovuje, a ze by som chcel vidiet viac do zakulisia.

  • Zhrniem to jednym strucnym komentarom zo SME na informaciu o tom, ako 2700 sudcov vyzliekli z talaru:

    “ Vyzera to tak, ze skutocny prevrat sa nestal v piatok, ale v sobotu.“

    • aj ja si to myslím, zatknúť 2700 ľudí z večera do rána, toľko mien nenapíšem ani doobeda a nie ich najsť a pozatýkať

      • To je chyba pucistov, že si robia zoznamy simpatizantov a potom tieto zoznami odovzdaju alebo nechají ich tak aby ich vyšetřovatelé našli.

    • https://dennikn.sk/blog/bol-pokus-o-prevrat-v-turecku-naozaj-len-divadielkom/?ref=top-cl

      zaujimavy clanok o situacii v Turecku od novinarky ktora zije striedavo v Turecku aj na Slovensku

      • Knieza Myskin

        pridavam starsi clanok udajneho pucistu, nech o nom vieme troska viac

        http://www.christnet.cz/clanky/5669/muslimove_musime_kriticky_prezkoumat_nase_chapani_islamu.url
        Fethullah Gülen: Muslimové, musíme kriticky přezkoumat naše chápání islámu

        Autor je turecký muslimský intelektuál a kazatel. Narodil se v roce 1941, od roku 1999 žije v exilu ve Spojených státech. Je zakladatelem hnutí Gülen (Hizmet), které hlásá modernizované učení islámu (kladný vztah k vědě, mezináboženský dialog, obrana demokracie).
        http://platformdialog.cz/acticles/show/posledni-vyvoj-udalosti-v-turecku-z-pohledu-clenu-hnuti-hizmet

        Musíme aktivně marginalizovat takové čtení našich náboženských textů, které je odtrženo od dobového kontextu a bylo použito ve službě zvráceným ideologiím. Muslimští myslitelé a intelektuálové by měli podpořit holistický přístup a přehodnotit právní verdikty středověku, které byly vydány během přetrvávajícího konfliktu, kde se náboženské vyznání často prolínalo s politickou příslušností. Jádro víry je třeba odlišit od dogmatismu. Je možné, ba dokonce naprosto nezbytné, oživit ducha svobody myšlení, která umožnila renesanci islámu a zároveň umožňuje zůstat věrný étosu náboženství. Pouze v takové atmosféře mohou muslimové účinně bojovat proti hulvátství a násilnému extremismu.

        Po nedávných událostech jsem s lítostí svědkem oživení teorie střetu civilizací. Nevím, zda ti, kdo první přišli s touto hypotézou, tak učinili na základě vize, nebo touhy. Jisté je, že dnes oživení této rétoriky slouží teroristickým sítím k náboru nových členů. Chci jasně uvést, že to, čeho jsme svědky, není střet civilizací, ale spíše střet lidství s barbarstvím v naší společné civilizaci.

        Naší odpovědností muslimských občanů je být součástí řešení navzdory našemu rozhořčení. Pokud chceme hájit život a občanské svobody muslimů po celém světě a klid a mír každého člověka bez ohledu na jeho víru, musíme nyní jednat, abychom se vypořádali s problémem radikálního extremismu ve všech jeho rozměrech: politickém, ekonomickém, sociálním a náboženském. Nastavením dobrých příkladů skrze naše životy, diskreditací a upozaděním extremistických interpretací náboženských pramenů, ostražitostí k jejich vlivu na naši mládež a časným začleněním demokratických hodnot v rámci vzdělávání můžeme čelit násilí a terorismu stejně jako totalitním ideologiím, které k nim vedou.

        ………………………………………………………………………
        prave takito ludia boli teraz v Turecku eliminovani

        • Najnovšie americký ideológ americkej zahraničnej politiky, úhlavný nepriateľ Ruska a manžel netere zbabelého československého prezidenta Edvarda Beneša Zbigniew Brzezinski vo svojom blogu priznal, že za nedávnym pokusom o štátny prevrat v Turecko stáli USA.

          Podľa Brzezinského bol pokus o puč jednou z najväčších chýb USA, priviedol Turecko k revízii celej zahraničnej politiky a teraz môže prípadná koalícia Ruska, Turecka a Iránu rozhodnúť sýrsku krízu. Na základe informácií portálu politobzor.net o tom informoval portál outsidermedia.cz. Podľa neho Brzezinského prezradenie potvrdili aj turecké noviny Aksam a Yeni Safak, ktoré v priebehu nezávislého vyšetrovania uverejnili mená spolupracovníkov amerických tajných služieb, ktorí boli bezprostredne zapojení do pokusu o štátny prevrat v Turecku.
          http://www.hlavnespravy.sk/brzezinski-priznal-ze-za-spackanym-pokusom-o-puc-v-turecku-je-washington-jedna-z-najvacsich-chyb-usa/832524

          Plán Washingtonu bol úplne jasný a jednoduchý. Vymeniť tvrdohlavého tureckého prezidenta Erdogana za poslušnú figúrku, aby Američania mohli využívať Turecko pre svoje zahraničné ciele, predovšetkým v Sýrii. V prípade odopretia poslušnosti samotnými povstalcami boli USA pripravené destabilizovať Turecko a zorganizovať tam „Sýriu 2“ so všetkými z toho vyplývajúcimi dôsledkami – vrátane nových miliónov moslimských Turkov zaplavujúcich Európu.

          Pučisti sľúbili, že na hraniciach Turecka a Sýrie otvoria pre USA novú vojenskú základňu a zosilnia už i tak krajne veľký politický a ekonomický tlak na Rusko.

          Príprava na puč stála USA a pučistov viac než 8 mesiacov času a viac než 2 miliardy dolárov, ktoré prevádzali cez africké banky pod kontrolou amerického generála Campbella.

      • este o Gulenovi

        http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/zpravy/_zprava/gulenovo-hnuti-hizmet-predstavuje-moderni-tvar-islamu–1642369

        Fethulláh Gülen je náboženský myslitel a někdejší islámský duchovní, který inicioval mezi tureckými muslimy pozoruhodné hnutí, jež má několik milionů členů. Jeho vyznavači vycházejí z odkazu středověké islámské zbožnosti a zároveň se pokoušejí smířit islám s hodnotami západní moderní společnosti, jako jsou všeobecná lidská práva, liberální demokracie, tržní ekonomika nebo vědecká racionalita.

Pridaj komentár