Rasistické a xenofóbne Slovensko sa má čo učiť.

Každý, alebo skoro každý, minimálne kto vyštudoval nejakú spoločenskovednú disciplínu na nejakej vidieckej škole na Slovensku, vie, že Slováci sú najrasistickejší a najxenofóbnejší národ na svet. Vôbec sa nemôžeme porovnávať s Nemcami a Švédmi, ktorí milujú multikultúrne obohatenie. Dokonca nemecká mama Merkelová, vedomá si smútku a prázdnoty všedných dní bežného neobohateného nemeckého občana, si pozvala ešte ďalších niekoľko miliónov multikultúrne prospešných spoluobčanov. Vo svojej veľkej duši myslí aj na nás a s ťažkým srdcom, ale predsa len veľkodušne a obetavo nám, rasistickým Slovákom ponúkla zo svojej vzácnej návštevy niekoľko tisíc obohacovačov. Myslíte, že sa k tomu postavili Slováci s nadšením tak ako Nemci? Vôbec nie, Slováci to odmietli. Svine.

Pozrite sa ako sa k tomu postavili v Česku. Výpoveď je zápisom názorov žiaka jednej školy, ktorý sme kvôli autenticite nechali v pôvodnom znení. Nebudem zastierať nadšenie pri čítaní týchto vrúcnych slov a verím, že sami uznáte kvalitu takto poňatého spôsobu vyučovania. To by mal byť náš vzor, len v podobnej škole, ako je opísaná v texte, sa dieťa naučí všetko potrebné do života.

Ahoj. Menuju se Honza.

Sem žákem 5 třídy. Chtěl bysem vás seznámit snašý školou a taky vám vyprávjet, co sme se dnes učily.

Naše škola je velmy moderní a pokroková, protože je inkluzivní. Inkluze je, když se všichni učí spolu v normální škole.Romové, býlý, cyzinci a postižený děti, všychni spolu vjedné třídě. Neni tu žádná disgryminace.

Vnaši třídě je nás celkem 12 žáků a kromě učitele tu s námi sou ještě 3 paní asitentky a jedna pani psicholožka. Teď vám všechny moje spolužáki představim.

V první lavici uokna sou dvě holki – Lucka a Rebeka

Ve druhé lavici sedí Milan Tancoš a Jozef Žigo. Jsou to Romové. Nebaví je moc sedět v lavici, tak většinou běhaj potřídě, nebo si s paní asistentkou hrajou vzadu a zpývaj romské písně. Dříve pořád s dalšími Romy čekali před školou a od ostatních siněco půjčovali, hlavně mobili a peníze. Mě jednou odtáhly do křoví a půjčili si moje peníze a bundu. Ale o tom nám paní ředitelka zakázala mluvit a dnes už nesmíme do školi nosit nic drahého. Jejich rodiče to prí maji těžké kvůli disgriminaci a rasizmu. Naše škola pro romské žáky každý rok koupí nové mobili a tablety a taky jim dává kapesné.Jinak sou všichni hrozně nadaný a chytrý, hlavně nahudební a výtvarnou výchovu. Mají samé dobré známki.

Ve třetí lavici sedí Štefan. Je mentálně postižený. Vedle něj sedí jeho specijální asistentka Renata, která mu se všým pomáhá a utírá mu nudle a sliny. Mluvit nedokáže, jen vydává různé zvuky, ale všichni víme, že je úžasně chytrý. Dostává totiš samé jedničky. Učitelky říkají, že je pronaši třídu velkým obohacením.

V první lavici udveří sou Monika a David. Ve druhé lavici u dveří sedím já a vedle mě Mustafa. Jeho rodiče přišly z Afgánystánu.

Vetřetí lavici je Alžběta. Je postižená s daunovým syndromem, ale je hrozně chytrá. Má nejlepší známky z celé naší třídy. Vedle ní sedí její asistentka Martina.

Večtvrté lavici sedí Lukáš a vedle něj Manu. Manu je tunový.Přišel k nám před 2 měsíci a jeho rodiče sou z Afriki. Pamatuju si na jeho první den unás. S naší třídní sme uspořádali uvítací párty. Všichni sme se s ním museli obejmout a poděkovat mu, že se přistěhoval do naší země, protože naše země i naše škola patří všem.

Vposlední lavici sedí naše třídní psicholožka. Pomáhá nám a řeší různé problémi. Minulý týden Lucka z první lavice nechtěla dát napít MilanuTancošovi, tak jí paní psicholožka musela vyšetřovat pro podezření zpodvjedomého rasizmu. Lucka se pak musela Milanovy omluvit.

A co sme se dnes učili.

Prvníhodinu byl zeměpis. Pani učitelka nám vyprávěla o islámské kultuře. Na koncy hodiny nás vizkoušela z toho, co sme si zapamatovali. Všichni dostali jedničku.

Druháhodina byla matematyka. Učili sme se malou násobilku. Až se naučíme malou, tak v 6, nebo 7 třídě začneme s velkou násobilkou, Už se moc těším. Také si mě pan učitel vizkoušel u tabule. Zadal mi deset příkladů.Správně sem spočítal tři. Dostal sem dvojku. Po mě šel k tabuli Oláh. Pomáhala mu pani asistentka a dostal jedničku. Je fakt dobrej.

Třetíhodinu sme měli Občanskou výchovu. Přišla k nám pani z Člověka v Tísni a měly sme přednášku o lidských právech a disgriminaci lidí s odlyšnou orientací. Na konci hodiny nám paní učitelka pustila pohádku. Bylo to o dvou gayích co se zamilovali a narodil se jim malí černoušek. Moc semi pohádka líbyla.

Čtvrtá hodina byla Čeština. Učili sme se romskou básničku. Nakonci hodiny sme jí společně recitovali a všychni dostali jedničku.

Posledníhodinu byla hudební výchova. Učili sme se zpívat romské písně. Nejlepší byli Milan Tancoš a Oláhovic. Dostali jedničku a pochvalu.

Tak to je moje třída.

Naše třídní říká, že inkluzivní škola je nejmodernější a nejlepší. V normálních školách, kde sou jen normální běloši, tam prej má hodně lidí čtyřky a pětky. Ale v naší inkluzivní škole máme všichni jenom jedničky a dvojky.Dysgriminace u nás prostě neekzistuje. Každý má právo naúspjech a vsdělání !

Tak ahoj. Honza.