Tomas Haas: Konkurzne obstarávanie

obstaravanie
 V poslednej dobe sa roztrhlo vrece s bojovníkmi proti korupcii. Ľudia volajú, našťastie zatiaľ nie doslovne, “po krvi” skorumpovaných politikov. V mnohých prípadoch je to opodstatnené a ľudia sú právom naštvaní. V mnohých prípadoch sa však ukazuje že veci nie sú čiernobiele a notoricky používané “kritérium najnižšej ceny” nemusí byť zďaleka to najlepšie pre firmu alebo používateľov a že niekedy aj platí staré známe, “nie som taky bohatý aby som si mohol dovoliť kupovať lacné veci“. Bol som členom výberovej komisie nie raz  a viem to z vlastnej skúsenosti. Samozrejme prípady korupcie do očí bijúce naozaj existujú, ale zďaleka neplatí že sú to vždy tie o ktorých píšu média. Dokonca je možné obvinenie z korupcie použiť ako nátlak na vládu, ale ako tlak na výsledok volieb či odstavenie opozície. Spomeňme si len na Kubiceho aféru pred voľbami v Česku. Bol by som preto opatrný s volaniami po potrestaní politikov, aj keď uchu znejú príjemne. Mediálny lynč býva s vysokou pravdepodobnosťou nespravodlivý a nikdy nevieme aké skutočné zámery sa pri ňom sledujú a komu sa nahráva na smeč naozaj.

Tomáš Haas              

 

 https://www.facebook.com/tomas.haas.1/posts/10208030912830651

Vždy jsem se snažil neúčastnit se politických a mediálních “honů”. Ať se jednalo o kohokoliv – Klause, Zemana, Havla, Kalouska, Paroubka, Čunka, Topolánka, Nečase, Putina, Obamu či kohokoliv jiného, kdo byl právě jeho terčem.
Zdá se mi, že jsme ztratili smysl pro proporce. Politický oponent je pokládán za nepřítele na život a na smrt a nezúčastnit se jeho lynčování je pokládáno za zradu. Politika ztratila barvy, zůstala jen černá, bílá a alibistická šedá.

Zcela se vytratil rozdíl mezi kritikou a lynčem. Ten “náš” je nekritizovatelný, je glorifikován a stavíme mu pomníky. Oponent je ztělesněným zlem, jeho zničení (naštěstí ještě ne fyzické, ale jak dlouho to bude trvat?) je prioritou které se musí vše podřídit. Slovo “getleman” je ještě více než kdy jindy cizím slovem.

Vracíme se k totalitnímu “kdo není s námi, je proti nám” a je jen otázkou času, kdy budeme volat po potrestání těch koho dnes kritizujeme a potrestání i “zrádců” kteří se našeho “křížového tažení” neúčastní. Pomníky, které dnes stavíme, budeme zítra bourat, v přeneseném smyslu, i doslovně. Společnost se fragmentuje, polarizuje a ztrácí kohezi. Slova ztrácí svůj skutečný význam, rovná práva pro všechny, ideál ke kterému lidstvo směřovalo tisíce let, dnes znamenají výsady pro omezené skupiny, které nutně znamenají omezení práv ostatních. A společenské skupiny se vzájemně více a více vzdalují.

Vidíme to už dnes, z boje proti korupci se stává zbraň proti demokracii a občanským svobodám. Politici, zastupitelé, radní a starostové jsou vláčeni před soudy, kde se mají zodpovídat za to, že dělali to, pro co byli zvoleni – přijímali politická rozhodnutí. O tom, zda rozhodovali dobře, či špatně, už nerozhodují voliči, více a více o tom rozhoduje policie a státní zástupci. Obávám se, že je to potenciálně daleko nebezpečnější, než sama korupce.

Skutečně se obávám, k čemu to povede. Historie nám napovídá, že taková společenská polarizace a fragmentace nevede k ničemu dobrému a téměř vždy se objeví nějaký “sjednotitel” a “spasitel”, kterému frustrovaná veřejnost podlehne, ať už dobrovolně či nikoliv.

Vzpomínám si na osmdesátá léta, kdy presidentem USA byl Ronald Reagan a Speaker of the House byl liberální demokrat Tip O’Neill, v americkém systému, protože Republikáni tehdy drželi Senát, vůdce opozice. Byli na opačných pólech politiky a nikterak se nešetřili. Dodali veřejnosti jeden o druhém množství postřehů, ale vždy se chovali jako gentlemani. Tip O’Neill kdysi o Reaganovi řekl, že je “jako Herbert Hoover, jen se víc usmívá” a že jeho prezidentství je ” velky vánoční večírek ptro bohaté.” Reagan mu nezůstal nic dlužen, řekl mimo jiné, že O’Neill, a liberální demokraté obecně, jsou “jako Pac-man, taková žlutá kulatá věc, která běhá po obrazovce a polyká peníze”. Jindy řekl, že dostal kartu k Valentinu, “hned jsem věděl, že je od Tipa, protože to srdce na ní krvácelo”. Jednu věc ale o svém vztahu řekli oba – Reagen ji formuloval tak, že “po šesté večer jsme nejlepší přátelé”. A O’Neill při jiné příležitosti: “před šestou je to jen politika”. A skutečně byli oba nejlepšími přáteli a často spolu trávili weekendy rybařením, nebo golfem. Nejzajímavější na tom je, že to tehdy v USA nikomu nepřipadalo nějak zvláštní, lidé si ještě vážili osobních vztahů a oponenty nepovažovali za osobní nepřátele. V dnešním polarizovaném světě je to už spíše výjimkou a u nás je to doslova nemožné.

Dokážete si představit, co by okamžitě vzniklo za mediální bouři a miliony spekulací a zatracení jednoho, druhého či obou, kdyby se v tisku objevilo, že například prezident Zeman a předseda ODS Fiala spolu strávili weekend na rybách?

Všem, kdo s článkem souhlasí, ale pozastavují se a vyjadřjí nesouhlas s odstavcem o zastupitelích a starostech, doporučuji přečíst si trestní odpovědnosti zastupitelů věnovaný článek v EPrávu:

Hlasování zastupitelstva obce a trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 trestního zákoníku

“V posledních letech se množí případy, kdy jsou trestně stíháni členové zastupitelstev měst a obcí v souvislosti s výkonem svých funkcí. Ne vždy je přitom lehké rozlišit, kdy je stíhání zastupitele důvodné, a kdy by měla být jeho odpovědnost ponechána v rovině politické. Obzvláště ožehavou se jeví otázka, zda a za jakých podmínek trestně stíhat jednotlivé zastupitele, či dokonce celá zastupitelstva, za samotné hlasování, např. o dispozici s majetkem obce.”

Dejme tomu se zastupitelstvo obce rozhodne, že investuje do nákupu hasičského automobilu pro místní dobrovolné hasiče. Dostanou dvě nabídky, z nichž jedna je o dvacet procent vyšší. Jedná se o výkonnější vůz, nebo má kvaltnější výbavu a nižší náklady na údržbu. Nespokojený občan ale usoudí, že mohli koupit levnější vozidlo, které rovněž splnilo podmínky výběrového řízení. Jednali zastupitelé a rada obce proti zákonu, když nezvolili nejlevnější nabídku? Nebo jednali v zájmu obce?

Podle některých případů před českými soudy v posledních letech ano. Nevadí, že z toho neměli osobní prospěch.

Rozhodně se nezastávám těch , kdo jednali za úplatek, nebo jinou výhodu. Obávám se ale, že pokud bude tento trend pokračovat, brzy nebude nikdo chtít kandidovat do veřejných funkcí, kde by mu za každé hlasování hrozilo trestní stíhání.

http://www.epravo.cz/top/clanky/hlasovani-zastupitelstva-obce-a-trestny-cin-porusovani-povinnosti-pri-sprave-ciziho-majetku-podle-220-trestniho-zakoniku-96994.html

upozornění pro uživatele
96994. Hlasování zastupitelstva obce a trestný čin porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 trestního zákoníku

 

Zdroj: epravo.cz

V posledních letech se množí případy, kdy jsou trestně stíháni členové zastupitelstev měst a obcí v souvislosti s výkonem svých funkcí. Ne vždy je přitom lehké rozlišit, kdy je stíhání zastupitele důvodné, a kdy by měla být jeho odpovědnost ponechána v rovině politické. Obzvláště ožehavou se jeví otázka, zda a za jakých podmínek trestně stíhat jednotlivé zastupitele, či dokonce celá zastupitelstva, za samotné hlasování, např. o dispozici s majetkem obce.

 KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o.

V praxi se lze setkat zejména s případy, kdy hlasování pro konkrétní návrh orgány činné v trestním řízení posuzují jako trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen ?TZ?), popř. jako trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 TZ, pokud dovodí, že přijetím takového rozhodnutí zastupitelstva vznikla obci škoda. Tento postup orgánů činných v trestním řízení je však v několika ohledech problematický.Škoda jako znak objektivní stránky trestného činu

Specifickým problémem při posuzování trestnosti hlasování zastupitelů může být určení, zda přijetím daného rozhodnutí zastupitelstva vznikla obci škoda. ?Škoda se chápe jako újma, která nastala (projevuje se) v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi, a je tedy napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především poskytnutím peněz.?[1] Skutečnou škodou ve smyslu § 220 TZ se přitom rozumí ?především jakékoli zmenšení hodnoty (užitné i směnné) opatrovaného nebo spravovaného majetku, k němuž by nedošlo, kdyby byl majetek spravován nebo opatrován řádně. Škodu lze mj. spatřovat i v případě, jestliže při dispozici se spravovaným nebo opatrovaným majetkem pachatel v důsledku porušení povinnosti neobdrží za jeho zcizení (nebo za zcizení jeho části) odpovídající protihodnotu, kterou by jinak bylo možno získat.?[2]

Pojetí povinnosti zastupitelů spravovat majetek obce

Zatímco stanovení výše vzniklé škody, kterou způsobí svým úmyslným jednáním např. člen orgánu obchodní korporace, je v zásadě jednoduché, neboť primárním účelem existence obchodních korporací je maximalizace zisku a stanovení škody obvykle spočívá v pouhém zjištění, o kolik se snížil zisk či zmenšil majetek takové korporace, u obce, která je veřejnoprávní korporací, se touto jednoduchou matematikou řídit nelze. Obce, resp. orgány obcí[3] dle § 2 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (dále jen zákon o obcích), pečují o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. Rovněž ve slibu, který dle § 69 zákona o obcích zastupitel po svém zvolení skládá, se uvádí, že funkci bude vykonávat v zájmu obce a jejích občanů. Je přitom otázkou, zda rozhodnutí zastupitelstva, které vede k maximálnímu majetkovému (penězi vyčíslitelnému) prospěchu obce, bude vždy v jejím nejlepším zájmu, resp. v nejlepším zájmu jejích občanů. Typicky si lze např. představit situaci, kdy zastupitelstvo rozhoduje o směně pozemků, která z účetního hlediska vychází pro obec záporně (nabývaný pozemek má nižší hodnotu než pozemek, za který jej obec získala), má však pozitivní dopady penězi obtížně vyčíslitelné (zlepšení životního prostředí, dopravní situace, kulturní rozvoj obce, zachování části tradiční historie obce apod.). V takovém případě si zastupitelé dokonce budou účetní nevýhodnosti transakce zpravidla vědomi, přesto budou pro příslušné rozhodnutí hlasovat, neboť jej budou považovat za rozhodnutí v zájmu obce.

Rizika trestního postihu hlasování zastupitelů

Hrozba trestního postihu se v takovém případě jeví jako nežádoucí, neboť může vést k tomu, že se zastupitelé budou hlasování pro projekty, výhodné pro obec z jiného, než čistě finančního hlediska, obávat. Právě za takováto rozhodnutí by přitom měli zastupitelé nést primárně odpovědnost politickou a odpovědnost trestněprávní by měla nastupovat ve zcela výjimečných případech korupce, manipulování veřejných zakázek apod., kdy účetně nevýhodné rozhodnutí nemá zjevně žádné opodstatnění. Orgány činné v trestním řízení by se proto měly vyvarovat mechanického (čistě účetního) posuzování znaků objektivní stránky trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 TZ a ve vztahu k zastupitelům obcí by je měly hodnotit důsledně s ohledem na výše uvedená ustanovení zákona o obcích, podle nichž je charakter povinnosti zastupitele spravovat nebo opatrovat majetek obce odlišný od obdobné povinnosti zástupců obchodních korporací a jiných osob, na které se skutková podstata trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku primárně vztahuje.

Subjektivní stránka trestného činu

Dále je třeba upozornit na enormní náročnost prokazování subjektivní stránky trestného činu v těchto případech. Zastupitelé jsou volenými zástupci obyvatel příslušné obce. Vzhledem k tomu, že zastupitelé hlasují o záležitostech obce v širokém rozsahu, kdy, zejména u větších měst, není prakticky možné, aby všichni zastupitelé skutečně detailně chápali všechny možné dopady a rizika jednotlivých rozhodnutí, nelze automaticky dovodit úmysl všech zastupitelů hlasujících pro dané rozhodnutí způsobit obci škodu. Právě to se v některých případech děje, když jsou z úmyslného trestného činu obviněni všichni členové zastupitelstva hlasující pro takové rozhodnutí.  Mnoho zastupitelů hlasuje buď na zásadě své vlastní, nedostatečně hluboké a kvalitní analýzy problematiky, která však není v množství a složitosti řešených problémů obce často možná, nebo na základě podkladů vypracovaných jinými osobami (k tomu viz níže). Porušení povinnosti při správě cizího majetku je přitom trestným činem úmyslným a k uplatnění této skutkové podstaty proto musí pachatel naplnit subjektivní stránku trestného činu nejméně formou nepřímého úmyslu, který spočívá v tom, že pachatel ví, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný trestním zákoníkem, a pro případ, že jej způsobí, je s tím srozuměn.[4] V případě hlasujícího zastupitele tedy může k naplnění příslušné skutkové podstaty trestného činu dojít pouze tehdy, pokud si je zastupitel vědom způsobilosti rozhodnutí, pro které hlasuje, způsobit obci škodu (k pojmu škody v tomto případě viz výše), a se vznikem této škody je srozuměn. Je však krajně nepravděpodobné, že by zejména znak srozumění se způsobením škody mohl být přítomen u celého hlasujícího zastupitelstva. Kolektivní způsob trestního stíhání pro úmyslný trestný čin bude proto zpravidla nevhodný.

Podklady pro hlasování zastupitelů

Zastupitelé navíc často, zejména pokud jde o velké projekty zahrnující hodnocení složitých odborných otázek, hlasují na základě podkladů zpracovaných odbornými zaměstnanci městských (obecních) úřadů, popř. dokonce na základě právních stanovisek advokátů. Pokud takové stanovisko přijetí rozhodnutí doporučuje a zastupitel nemůže v rámci svých znalostí rozpoznat, že se jedná o doporučení nesprávné, těžko lze dovodit úmysl zastupitele způsobit obci škodu a trestní postih by měl být v takovém případě vyloučen. K těmto případům se vztahuje i judikatura Nejvyššího soudu ČR, který ve svém usnesení ze dne 19. 1. 2011, sp. zn. 5 Tdo 848/2010 uvedl, že Jestliže se laické osoby spolehnou na právní rady advokáta jako osoby práva znalé, aniž by zde byly nějaké konkrétní okolnosti, ze kterých by mohly usuzovat na nesprávnost takových rad, nelze u nich zpravidla dovodit úmyslné zavinění.

Způsob dokazování úmyslu

Jiná situace samozřejmě nastává, pokud si je zastupitel vědom, že přijetí rozhodnutí, pro které hlasuje, způsobí obci skutečně škodu a není v zájmu obce a jejích obyvatel. Lze si však obtížně představit, že by pro takové rozhodnutí hlasoval, pokud by k tomu nebyl motivován vlastním ziskem či jiným prospěchem. Právě k těmto zjištěním by proto měly orgány činné v trestním řízení primárně směřovat, aby byla dostatečně prokázána subjektivní stránka trestného činu. Pokud takové poznatky o korupčním jednání nejsou k dispozici, zavinění zastupitele ve vztahu k úmyslnému trestnému činu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 TZ lze dovodit jen obtížně a v úvahu by ve většině případů měla připadat maximálně odpovědnost za trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku v nedbalostní formě dle § 221 TZ.

Závěr

Závěrem je třeba uvést, že nelze opomenout možné negativní dopady přílišné aktivity orgánů činných v trestním řízení v této oblasti na fungování zastupitelstev, zejména menších obcí. Obavy z případného trestního stíhání za každé jednotlivé hlasování mohou řadu potenciálně kvalitních zastupitelů od kandidatury odradit, což je důsledek zjevně nežádoucí. Je proto nutné, aby orgány činné v trestním řízení postupovaly při uplatňování trestněprávní odpovědnosti zastupitelů za hlasování uvážlivě a přistupovaly k ní pouze ve výjimečných případech, kdy existují jednoznačná zjištění nasvědčující naplnění skutkové podstaty trestného činu, zejména jeho subjektivní stránky.
JUDr. Jiří Richter,
advokátní koncipient

4 komentáre

  • Verejné obstarávanie u chazarských susedov – veru, za tú ich Ukrajinu by sme mali mrieť v boji proti Rusku! Pozrieť komentáre pod článkom!
    http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/9277-majdan-jacenuk-vila-miami

  • “Závěrem je třeba uvést, že nelze opomenout možné negativní dopady přílišné aktivity orgánů činných v trestním řízení v této oblasti na fungování zastupitelstev, zejména menších obcí.”

    – to malo byť ČO?!! Copywriterské – DO IT?! QUI BONO?! – CONCIPIENTO?!
    Máš u mňa Bradyho medalu za ojebávanie!!!
    Poznámka – ten chlapík na videu – NIE JE KOČNER!

Pridaj komentár